Dnes je prakticky každý nový dům rovnou napojen na kanalizační síť. Je to pochopitelné, koneckonců je to zdaleka nejpohodlnější a z dlouhodobého hlediska i nejlevnější řešení. Ovšem i zde se najdou výjimky. U některých staveb toto možné není, například proto, že stojí na samotě a od nejbližší přípojky je hodně vzdálená. Nebo o to majitel zkrátka z nějakého důvodu nestojí. Ať už je však důvod jakýkoliv, vždy je nutné si s odpadem z toalety nějak poradit. Řešením zde bývá nejčastěji septik.
To se zdá jako poměrně jednoduché – zkrátka při stavbě domu při kopání základů vybudujeme i prostor, kam umístíme septickou nádrž. Ovšem tak snadné to ani zdaleka není. Tím prvním, na co narazíte, je fakt, že je potřeba mít na septik povolení od příslušných úřadů. To se může zdát poměrně zvláštní – přeci jen, jde jen o umístění jedné nádrže. Proč by měla úřady zajímat? Když se však podíváme blíže, zjistíme, že k tomu existuje velmi dobrý důvod. V první řadě je zde fakt, že odpad ze septiku je klasifikován jako nebezpečný odpad, a jako s takovým s ním musí být zacházeno. Proto je nutná i jeho evidence. Zde je potřeba mimo jiné také vykázat, jakým způsobem s ním bylo při vývozu naloženo.
S tím souvisí také otázka kontaminace půdy a spodní vody. I jsou totiž septikové nádrže vyráběny tak, aby byly odolné a nepropustné, nikdy nelze vyloučit možnost nehody. Navíc při dlouhodobém konstantním používání může dojít k únavě a poškození materiálu, což může mít za následek právě vytékání do půdy.
To by mohlo vést ke znečištění, což by bylo nebezpečné zvláště v případě, kdy se blízko nachází zdroje podzemní vody. Proto je při žádost i povolení vždy nutný geologický průzkum, který nám řekne, zda je bezpečné jej tak umístit. Jistě, může nás to otravovat, avšak nelze popírat, že nebezpečí výtoku je reálné. Proto je rozhodně dobré vše udělat podle zákona. Problémy, které by mohly jinak vzniknout, za to totiž nestojí.