Auto nám v mnoha ohledech usnadňuje život – kamkoliv chceme si můžeme zajet a jsme tam mnohem rychleji, než bychom třeba byli pěšky a navíc – komu se chce jezdit MHD? Nikomu a ten kdo má možnost, řidičský průkaz a peníze na to si koupit auto, většinou toho využije a prostě si jej koupí a jezdí jím. Lidé jezdí do práce, někteří studenti do školy, na různé výlety, na pracovní cesty a podobně, zkrátka ten pocit, že člověk v autě není ničím omezen (kromě financí) je k nezaplacení a lidé využívají auto mnohem radši než městskou hromadnou dopravu, protože to má své mínusy a nikdo si nevybere cestu smradlavým autobusem, kde kdo ví, kdo seděl, ale radši pojede svým autíčkem, ve kterém přesně ví, kdo seděl (pokud není z bazaru). Jenže jak už bylo výše zmíněno – kromě financí je potřeba k ježdění autem také mít řidičské oprávnění – řidičský průkaz.
Ten se skládá ze zkoušky, na kterou se žák připravuje pomocí teorií a následných praxí formou jízd, kde by se měl naučit řídit. Přesný počet jízd je 28 po 45 minutách, to je povinné. Kdo chce, může si nakoupit jízd více, pakliže se necítí na zkoušky a nechce jen tak promrhat jeden pokus, protože jsou celkově tři pokusy na to, abyste složili úspěšně tuto zkoušku. Ta se skládá z testů, kde žák ukáže, jak dobře zná zákony a různá pravidla silničního provozu a poté, pokud test složí se koná zkouška formou praxe, tedy samotná jízda. Je plno faktorů, na které komisař přihlíží, ale v každé autoškole je to úplně jinak. Každopádně stačí jen (pro nás) malý přestupek a zkoušku nemusíte složit. Mimo jízdu je samozřejmě i parkování, kde máte taktéž tři pokusy na to zaparkovat správně. Jak toto všechno zvládnout?
Nejprve je třeba se naučit na testy. Někdo se učí z učebnice Autoškola pro příslušný rok, jiní se zase učí právě formou testů, kde si prochází všechny testové otázky, protože z těch se vybírá. Jakmile je toto splněno, je třeba neřídit jako hulvát a snažit se dodržovat všechna pravidla silničního provozu a nebýt zbrklý. Pokud s i fakt nejste jistí, přikupte si jízdy.