Hromosvod je velmi primitivní zařízení, o jeho vynález se zasloužil jistý Prokop Diviš již v roce 1754, ovšem na jeho funkčnosti není třeba nic měnit ani dnes, po téměř třech stovkách let. Hromosvod sestává z jímací tyče, která je obvykle umístěna na nejvyšším bodě stavby, a odtud je pak případný bleskový výboj sveden až do země pomocí svodového lanka a zemnících plechů. Princip zařízení je skutečně jednoduchý, ale aby hromosvod správně plnil svou funkci, je nutné dodržet některá pravidla, která umožňují co nejrychlejší a bezpečné odvádění blesku mimo budovu.
Minimální přechodový odpor – na celém zařízení je naprosto klíčové zajistit minimální přechodový odpor, který blesku klade tyč, lanko, upevňovací příchytky a zemnicí prvky. Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že pokud blesk zasáhne jímač, vybírá si další postup do míst s minimálním přechodovým odporem. Jestliže je hromosvod v pořádku, během zlomku sekundy je blesk v zemi a tím to končí. Pokud se ale blesk přibrzdí silným odporem, například v místě defektu hromosvodu, kdy je zkorodovaný drát nebo poškozené příchytky, či dokonce téměř rozpadlé zemnicí plechy, blesk se v místě vyššího odporu pozastaví a akumuluje do něj svou energii, což může kovové předměty rozžhavit a ty pak zapálí hořlavé části stavby – krovy, bednění, okenice apod.
A vyhořet kvůli závadě na hromosvodu a přijít o střechu nad hlavou – to je na mrtvici a někdo to nemusí psychicky unést. Je tedy více než rozumné nechat hromosvod v pravidelných intervalech kontrolovat, aby se podobným událostem předcházelo. Cena revize hromosvodů revize-elektro-revtech by tedy neměla být brzdou, která hromosvod ponechá zcela bez dozoru a zvýší tím riziko nebezpečí požáru. A ještě něco – revize hromosvodu by měla být provedena i mimo termíny běžných revizí – v situaci, kdy do hromosvodu udeří blesk. Tehdy hrozí jeho poškození, což by pak znamenalo, že na něj nebude v budoucnu již spolehnutí.